Téměř před rokem si na stránkách Turnovského a semilského deníku povzdechl pracovník semilského archivu Pavel Jakubec: “Za čtyři roky, co službu digitalizace kronik nabízíme, se o ni zajímalo sotva dvacet obcí.”
Oč vlastně jde? V praxi se jedná o převod psaných listů do elektronické podoby (na počítači). Metoda umožní uchránit svazky kroniky před zkázou, protože reprodukce může být uložena na pevných discích počítače nebo na přenosných discích (CD, DVD).


Jednou z mála obcí na Semilsku, kde se podařilo kroniky převést do digitální podoby, je Košťálov. Zdejší kronika je bezpečně uložena v archivu, zatímco její kopie obec vystavuje a využívá.
“Pokládáme to za dobrý a užitečný nápad. Zastupitelé byli pro, když se hlasovalo o digitalizaci naší kroniky. Výhodu spatřujeme zejména v bezpečnosti, s jakou je naše kronika opečovávána v semilském archivu,” podotkla starostka Košťálova Lenka Cincibusová. Jak sama přislíbila, všechny další kroniky, které v obci vzniknou, nechá Košťálov digitalizovat.  Okresní archiv v Semilech by uvítal, kdyby kronik k digitalizaci bylo v budoucnu více. Těžko však tlačit na obce, které svou kroniku z rukou dát nechtějí.
“Často pořádají veřejná čtení z kronik, nebo je prostě vystavují na radnici,” vysvětlil Pavel Jakubec.
Pro digitalizaci však mluví snad všechny argumenty.  “Z minulosti si pamatuji případ, kdy nad kronikou, která je nenahraditelným historickým dokumentem, děti jedly bramboráky a mastnými prsty otáčely stránky,” popisuje archivář.  Samotná digitalizace probíhá velmi jednoduše. Digitální fotoaparát na speciálním stativu snímá kroniku zakrytou čirým sklem stránku po stránce. Snímky se pak v počítači upraví a mohou se vypálit na CD nebo DVD.

Semilský archiv je průkopníkem digitalizace kronik, ostatně o svém projektu informoval v prosinci 2007 na stránkách časopisu Moderní obec. Službu digitalizace nabízí obcím semilského okresu od roku 2003. Kopie pořizoval už předtím, ale na běžných kopírkách, čímž ovšem trpěly vazby knih. Až novostavba archivu – a rovněž nástup cenově přijatelných a přitom kvalitních digitálních fotoaparátů umožnily zřídit reprodílnu a vybavit ji nezbytnou technikou. Archiv zatím digitalizaci kronik pro obce provádí bezplatně. Dosud tak zpracoval 61 dílů kronik různých obcí a jejich částí, přičemž pořídil celkem 19 622 snímků.

Ředitel okresního archivu PhDr. Jiří Navrátil podotýká, že tuto službu využívají hlavně menší obce, zatímco města si naštěstí digitalizaci svých kronik řeší sama. Ostatně požadavky větších sídel by archiv dokázal jen stěží uspokojit v rozumné lhůtě. Vždyť například pouze kronika města Semily má přes 60 svazků… “Naše nabídka obcím dosud trvá,” konstatuje ředitel, “ačkoliv tyto práce pro nás nejsou nikterak zábavné a děláme je nad rámec svých úkolů. Navíc se naše nabídka za rok už ani nemusí opakovat.”

Jaké parametry musí kronika předávaná k digitalizaci splňovat? PhDr. Navrátil odpovídá: “Jsme archiváři s úctou k pramenům. Nemůžeme si dost dobře vybírat, které z nich se pokusíme digitálně zachytit a které se k tomu nehodí. Výborně vycházejí staré duběnkové inkousty, naopak špatně světle modré inkousty z 50. a 60. let minulého století. Ale zvýšením kontrastu, úpravou barevného spektra apod. lze dosáhnout i ve zdánlivě beznadějných případech slušných výsledků.”

V archivu každou kroniku snímají stránku po stránce s využitím celé plochy obrazu – a pokud stránka obsahuje vlepené fotografie, pak i každou z nich zvlášť. Snímky se ukládají v komprimaci JPEG. Nejsou primárně určeny pro tisk, neboť by tak vznikly příliš velké soubory, které by se dlouho načítaly a na disku zabraly mnoho místa. Přesto je jejich rozlišení lepší než pro internet a blíží se 300 dpi. “Naším cílem je vytvořit dobře čitelnou náhradu originálu,” říká ředitel Navrátil. “Na jedno CD se vejdou dva svazky plus základní informace o formátu a druhu vazby, počtu popsaných a prázdných stran (ty se nereprodukují) a výzdobě. Přikládáme i dva freewarové programy, protože některé domácnosti, obecní nebo školní knihovny nemusí mít nainstalovány licencované prohlížeče.”

Nasnímaný originál kroniky zůstává uložen v klimatizovaných prostorách archivu, dobře chráněných proti zlodějům i ohni. Obec za každý svazek obdrží jeho dvě kopie na CD. Státní okresní archiv Semily je už od roku 1990 metodickým centrem pro obecní kronikáře. Ti se tam v posledních letech nově také dozvídají, jak oni sami i obce mohou digitálně zpracované kroniky využívat. Archivem zhotovené kompaktní disky jsou majetkem obcí, ty si je volně množí, půjčují v obecních knihovnách, prodávají levně občanům, využívají pro školní výuku, posílají krajanům do zahraničí, rozdávají významným návštěvám atd. Digitální nosiče dat se snadno kopírují a transportují, při poškození jsou na rozdíl od kronik lehce nahraditelné.

Horní Branná je jednou z obcí, které nabídku Státního okresního archivu Semily už využily. Kronikář Jaroslav Dejmek službu okresních archivářů doporučuje. “Máme-li dodržet zákon o předávání dopsané kroniky archivu, pak digitalizace je jediný způsob, jak mít v obci stále přístup k minulým svazkům kroniky,” říká. Zákon umožňuje oba způsoby psaní kroniky, ale kronikář v Horní Branné dává přednost ručním zápisům. Používá k tomu obyčejné pero na držátku a dokumentační inkoust. “Volím kroniku vždy na dva roky, protože do tlustých knih se velmi obtížně ručně píše. Po dopsání těchto dvou let předávám kroniku k digitalizaci.” dodává kronikář.

Státní okresní archiv Semily je svým příkladným vztahem ke kronikám, kronikářům a obcím vzorem pro ostatní okresní archivy.