V čem spatřujete výhody a nevýhody klasické ručně psané obecní kroniky? Pošlete nám ukázku vaší kroniky?
V tištěném zpravodaji Kroniky a kronikáři 2/2022 jsme vyhlásili výše uvedenou anketu. Napište nám na redakce@kronikari.info nebo vložte svůj názor do komentářů k tomuto příspěvku či do profesní facebookové skupiny Kronikáři. Těšíme se na vaše příspěvky, které rádi zveřejníme.
Odpovědi:
Jako kronikářka jsem začínala ručně psanou verzí. Přepisování tištěného textu, který byl předkládán ke schvalování, bylo pracné a časově náročné. Přiznejme si, že expertů na krasopis mezi námi asi mnoho není. Já mezi ně nepatřím (i když prý mám písmo úhledné). Osobně mi dělalo problém udržet v rovině řádky i okraje (i přes linkování). Protože ruční psaní se dnes v běžném životě téměř nepoužívá, byl pro mne problém zachovat při delším přepisování linii písma. Tyto problémy vedly k minimalizování textu v kronice, a to i s ohledem na to, že ručně psaný text je rozsáhlejší než tištěný.
Jako nevýhodu klasické ručně psané obecní kroniky spatřuji i to, že neobsahuje obrazové materiály – fotografie. Fotografie podle mého názoru upoutá pozornost a bez dalšího vyhledávání v přílohách ilustruje textovou informaci.
Mezi nevýhody by se dalo uvést i vypracování obsahu a tvorba rejstříku.
Výše uvedené problémy za mne vyřešila změna vedení města. Kroniku nyní píši pouze elektronicky. Vkládám fotografie a zaznamenávám více informací, některé informace uvádím ve větším rozsahu. S textem se dá neustále pracovat. Vytvořit obsah, seznamy a rejstřík je jednodušší. Ke schválení předkládám téměř finální práci bez dalšího zpracování do ručně psané podoby, čímž mám i větší časový prostor pro práci na kronice aktuálního roku.
Obdivuji ručně psané kroniky s velkým osobním vkladem a považuji je za umělecká díla, ale doba se vyvíjí, žijeme v 21. století, době všeobecné digitalizace, a tak je asi zcela přirozené, že ručně psané kroniky boudou postupem času stále více jen součástí historie.
Eva Štěrbová, kronikářka města Chvaletice
Jako kronikář s psaním začínám. Jsme malá obec o 200 obyvatelích a když přišlo na řeč, jak by měla kronika vypadat a byly i ty názory, že se povede na počítači s následným vytištěním, pro mě byla priorita kronika ručně psaná. Nejen že se mě kroniky ručně psané líbí na oko, ale má to z mého pohledu v sobě historického ducha, i když doba jde dopředu. Když pročítám tištěnou kroniku, a nehledám konkrétní informace, tolik mě čtení často nenadchne. Ručně psané kroniky tedy preferuji právě kvůli své grafické úpravě, ručně psanému textu a ilustracím, a kronikář tam tak nechá ze sebe více než jen text. Věřím ale, že pro kronikáře, který píše desítky stran ročně, je přepis obsáhlého textu náročný a tvoří proto kroniku tištěnou. Z mého pohledu nevýhoda pro naši obec by byla ta, že bychom každoročně svazovali tištěnou kroniku o maximálním počtu 20 stran.
Zlatuše Slavíková, kronikářka obce Okřesaneč
30.10.2022 at 18:16
Dávám přednost ručně psané kronice, protože text, který si někdo přečte, odráží i kus osobnosti kronikáře. Členění stránky, ozdobné písmo, běžné písmo, možná nějaká chybička nebo sloh, který je pro danou dobu typický. Přijde mi, že ta kronika má duši, která na vás dýchne po otevření knihy. Když ten text píšu, musím se hodně soustředit, protože ruka zase nevydrží tak dlouho psát úhledně, čitelně, takže přepis z konceptu je také nějaký proces. Kronikář se zápisu věnuje vlastně třikrát. Nejprve koncept, pak přepis, pak výzdoba. Takže když opouštím roční zápis, je to jako bych tam opravdu nechala kus sebe.
Mgr. Dana Brašíková, kronikářka obce Písečná u Jeseníku