Zadívejme se společně do kroniky bývalé obce Německá Vyskytná, dnes Vyskytná nad Jihlavou, kterou pečlivě vedl kronikář August Siegl. Započal ji psát v roce 1928, ale vrátil se do historie a popsal události spojené se vznikem ČSR. Jako Němec zapisoval všechny události výhradně německy a podrobněji se věnoval, jak jinak, německé většině zdejších obyvatel. První okamžiky vzniku ČSR popsal v překladu následovně:


30. 10. 1918 – V naší obci panovalo zpočátku o vývoji věcí nejasno. Objevují se různé pověsti a opět jiné. Vracejí se první vojáci, kteří tu a tam houfně prchali a nebo byli jednoduše posláni domů. Ti vyprávěli věci, věci které si často odporují, takže nevycházíme nad tím vším z údivu.
Rantířovem projiždějí vlaky, jejichž lokomotivy jsou ověnčeny a vagony vyzdobeny modrobíločervenými vlaječkami. Každý den přináší další novinky. Noviny přinášejí manifesty nových revolučních vlád, národních rad a výborů nových národních států, které byly vytvořeny na troskách staré rakousko-uherské monarchie.
Německo-rakouská národní vláda ve Vídni vyhlašuje jihlavský jazykový ostrov za svoje výsostné území, které náleží německo-rakouskému spolkovému státu. Naproti tomu prohlašuje československá vláda znovu a důrazně, že historické hranice bývalých zemí české koruny zůstanou za všech okolností zachovány.
V Jihlavě je vojsko předáno zástupcům české národní rady, tzv. národnímu výboru.
24. 12. – Rantířovem projíždějí první oddíly československých legií z Itálie. Asi padesát legionářů tam vystoupilo a rozbilo německé nápisy a firemní tabule.
27. 12. – Obecnímu úřadu byl doručen požadavek Čechů, kteří žádají nahlédnutí a účast při zasedání politické obce, dále česká kázání a podíl na kostelním inventáři. Bylo dohodnuto: jednu neděli bude ranní mše německá a velká bude česká, příští neděli tomu bude naopak.
1. ledna 1919 – první slavná česká mše.

V publikaci Havlíčkobrodsko v národním odboji vydané v roce 1946 se objevilo následující krátké zhodnocení těchto událostí ve Vyskytné:
Ve světové válce padli ve Vyskytné u Jihlavy tři Češi. Dne 28. října 1918 protestovali Němci proti vyvěšování českých praporů, jinak minul tento den klidně.
Tolik citát. Dodejme ještě pár řádků psaných farářem Janem Prokešem ve farní kronice Německé Vyskytné nadepsané Gedenkbuch bei der Kirche und Pfar zu Deutschgiesshübel. Až do 28. října 1918 byla psána výhradně německy. Od tohoto dne česky, až na několik drobných vyjímek. Události v obci byly zachyceny následovně:
28. říjen 1919 – Převrat v dějinách.
To co se předpokládalo, ba skoro s jistotou vědělo, stalo se skutkem. Den 28. říjen 1918 stal se mezníkem v dějinách národů říše Rakousko-uherské, poněvadž tím dnem přestala říše tato témeř po čtyřstaletém trvání existovat. Zvítězilo právo, zvítězila svoboda. Zda ku prospěchu církve, ukáže budoucnost.
Vliv převratu na farnost.
1. 1. 1919. S heslem odstraňte trůny a oltáře začíná nová doba, nová éra v dějinách lidstva. Rakušáctví mstí se i na církvi. Radost nad svobodou projevili Čechové stržením sloupu Mariánského v Praze!!
Převrat státní nezůstal bez účinku na farnost Německovyskytenskou. Čeští osadníci začali se hlásiti k svému právu. Žádali o zavedení českých bohoslužeb, poněvadž při soukromém sčítání vyšlo najevo, že ve farnosti jest cca 1000 Čechů a 1100 Němců.
První české služby Boží byly na Nový rok 1919. Že se to bez rámusu neobešlo, jest samozřejmé, zvláště když poprvé prostorami chrámovými zazněla hymna Kde domov můj, venku \’nadějná\’ mládež povykovala. Nespokojenost mezi Němci.
1. 5. 1919 – Ač vše o českých bohoslužbách bylo ujednáno a jednomyslně všemi zástupci obcí na jeden rok schváleno, přece vina zavedení českých bohoslužeb jest neustále sváděna na duchovního správce, byly mu zasílány dopisy anonymní, aby české bohoslužby zrušil, zvláště rolník František Siegl, jenž má pronajaté farní pozemky, štve celou farnost. Byla zavlečena agitace i mezi členy Bratrstva Srdce Pána Ježíše a mnozí členové odpadli.
7. 8. 1919 – 1. srpna mínil zpěvácký spolek \’Záboj\’ z Pelhřimova předvésti v kostele v Německé Vyskytné zpívanou mši svatou. Ač v tom jistě žádná provokace nemůže býti spatřována, přece bylo celý týden štváno proti faráři a vymýšleny různé nesmysly, že půjdou Češi se sochou Panny Marie Sokolům naproti. Varhany byly polámány úmyslně, přesto však slavné bohoslužby se konaly a zúčastnil se jich starosta města Pelhřimova s jinými zástupci městské rady.
1. 10. 1919 – Ač jest po válce requisice neustávají, pořád ještě jest nedostatek potravin. Štvaní proti náboženství, podporováno státem, šíří se neustále a ukazuje následky i mezi lidem na venkově.

Tak vypadaly události kolem vyhlášení samostatnosti ČSR v obci se smíšeným obyvatelstvem. Tak je prožívali oba kronikáři a své pocity a postřehy zaznamenali na stránky svých kronik.