Zastupitelstvo obce Mokré (Rychnovsko) udělilo od roku 2011 čtyři čestná občanství: Petr Ondráček, CSc. – námořní kapitán, Václav Valeš – příslušník RAF,  Stanislav Baše – kronikář, zakladatel obrazové kroniky obce Mokré, Ladislav Falta – střelecký olympionik, mistr světa a mistr Evropy, přezdívaný “Král českých rychlopalníků.”

V roce 2019 k těmto významným osobnostem přibyl Emil Musil-Daňkovský (* 7. 11. 1857   + 8. 2. 1941) – řídící učitel, spisovatel, redaktor, překladatel literárních děl z francouzštiny, angličtiny a především z němčiny – Karla Maye, a muž mnoha dalších činností.

Oslavy výročí

A to přesně v den 15. července, kdy založil Čtenářsko-hospodářskou besedu v Mokrém, jen o 130 let později. Právě v Knihovně U Mokřinky, která je pokračovatelem knihovních a kulturních akcí v Mokrém, byla při této příležitosti zahájena unikátní výstava „Život a dílo Emila Musila-Daňkovského“. Vystaveny byly kopie i originály fotografií, dokumentů, vlastní díla i překlady, články, básně tohoto všestranného učitele. Knihovna v Mokrém vlastní některá z jeho děl nebo překladů, další zapůjčily nebo věnovaly knihovny a organizace, které se tak staly partnery této akce:

  • Městská knihovna Kyjov
  • Městská knihovna Rumburk
  • Krajská knihovna Františka Bartoše Zlín
  • Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha (17 knih)
  • Městská knihovna Sedlčany
  • Nakladatelství Svojtka

Oslava 130 let knihovny se konala pod záštitou senátora JUDr. Miroslava Antla. Finančně výstavu podpořil Královéhradecký kraj.

Průvodního slova se ujali Dagmar Honsnejmanová, kronikářka obce a Dr. Josef Ptáček, historik, kteří společně napsali knihu o historii obce “Obec Mokré v dějinách i současnosti 1390 – 2010”, kde byla zveřejněna první zmínka o Emilu Musilu-Daňkovském. K milým hostům patřil básník, prozaik, herec, textař, scénárista a cimrmanolog, Miloň Čepelka. Společně umístili na čestné místo v knihovně Čestné občanství Emila Musila-Daňkovského.

K výstavě byla vydána průvodní zpráva a pohlednice s portrétem Emila Musila-Daňkovského.

O jeho životě je možné se dočíst na stránkách kroniky obce Mokré www.obecmokre.cz/kronika. Obsáhlejší články jsou v Mokerském zpravodaji č. 1/2019 a č. 2/2019 – ke stažení na www.obecmokre.cz/zpravodaj2. Zmínku najdete i na wikipedii.

 

Práce Emila Musila

Emil Musil se také angažoval v organizaci učitelské, dne 10. 2. 1900 byl v Dobrušce na mimořádné valné hromadě učitelské jednoty „Budeč Opočenská“ zvolen předsedou. Angažoval se také v obci svého působení. V roce 1906 byl zvolen předsedou a jednatelem Čtenářsko-hospodářské besedy v Mokrém, kde byl předtím 16 let jednatelem a kterou původně, dne 15. 7. 1889, založil.

Byl redaktorem časopisu Lovecká besídka, sbírky poučného a zábavného čtení pro přátele myslivosti a přírody. V sešitových vydáních v měsíčních lhůtách tento časopis přinášel básně, romány, novely, fejetony, úvahy, povídky a články s loveckou a přírodopisnou tématikou. Publikoval zde např. Alois Jirásek nebo F. S. Kodym. Redakce časopisu byla v mokerské škole.

Aktivně přispíval do českých časopisů beletristickými a pedagogickými články pro mládež. Publikoval práce z oboru pěstitelství a chovatelství, věnoval se vlastivědě, drobné články v časopisech Lovecký obzor, Lesnický týdeník Z lesů. Dále byl redaktorem Myslivecké besídky, beletristické přílohy k měsíčníku Česká myslivost.Na literárním poli používal často pseudonymů: E. ze Lví Hory, Sylvanus, E. Lubinský, Cyril Sekáček, J. Zástěra, J. Kutnohorský, Konst. Tichý, E. M-D.

Jeho literární činnost je obsáhlá, přispěl nejméně do 150 časopisů s několika sty úvah, pojednání, básní a povídek, počet jeho knižních spisů – původních, přeložených a redigovaných dospěl čísla 56.

Emil Musil také cestoval, přednášel v Mokrém i okolí o svých cestách, pořádal besedy na téma chovatelství, pěstitelství, myslivost a další témata. Účastnil se hospodářských výstav, např. na zemské jubilejní výstavě roku 1891 v Praze získal bronzovou medaili. V roce 1892 na hospodářsko-průmyslové výstavě v Dobrušce získal za hospodářské plodiny ze školní zahrady, zlatou medaili. Z této výstavy jsme získali kopii alespoň části průvodního katalogu.

 

Významná osobnost z pohledu obce a kroniky

V knihovně sbíráme díla, články, vůbec veškeré dokumenty, které se Emila Musila týkají. Máme několik jeho překladů Karla Maye, některé jeho spisy v originále, svázaný ročník Lovecké besídky, časopisy, do kterých přispíval.

Po skončení výstavy v knihovně, budou veškeré materiály tvořit samostatnou přílohu kroniky obce Mokré. Celý soubor tvoří fotografie Emila Musila, výňatky z jeho článků v různých časopisech, výňatky záznamů ze staré Školní kroniky obce, které jsou opravdu velmi zajímavé, dále tisky titulních listů některých jeho překladů, titulní listy nebo výňatky jeho děl. Samozřejmě také plakát, pozvánky, fotografie ze zahájení akce, listinu Čestného občanství. Zatím je to cca 80 ks.

Od vydání první knihy o Mokrém se snažíme získávat útržky z jeho života, spolupracujeme s archivem v Praze, kronikářem a správcem hřbitova z Kutné Hory (kde zemřel), vyhledáváme informace na internetu, v antikvariátech, v knihovnických databázích a katalozích, oslovila jsem knihovny napříč republikou. Navázali jsme spolupráci s Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského, Praha, které nám k výstavě zapůjčilo 17 historických a unikátních publikací. Průvodní dokument k výstavě, vydaný jako časopis, tvoří jeho životopis a některé z výše uvedených dokumentů a fotografií. To je ale jenom takový malý začátek dalšího pátrání. A pátrání je to nanejvýš zajímavé, s každou novou informací odhalujeme další. Bohužel, při mé práci hlavní účetní, správce rozpočtu, knihovnice, webmastera, šéfredaktorky Mokerského zpravodaje a organizátorky kultury v Mokrém, mi mnoho času nezbývá. Jak všichni kronikáři ví, hledání, psaní, volání, k zjišťování historických informací, je příliš náročné na čas. Přesto doufám, že po chvilkách se mi s novými spolupracovníky, podaří nalézt ještě další díla, články a hlavně informace o jeho soukromém životě, kterých máme velmi málo. Rádi bychom našli jeho potomky, víme, že měl syna.

Jeho synem byl malíř Ladislav Musil, který se narodil 21. 9. 1885 v Mokrém, datum úmrtí nebylo zjištěno. Studoval na Vysokém učení technickém a univerzitě v Praze. Soukromě dále studoval malířské umění doma i v cizině. Maloval převážně krajiny. Vyučoval coby středoškolský profesor v letech 1907 – 1910 na reálce (od 1909 reálné gymnázium) v Náchodě jako asistent kreslení a rýsování. Vystavoval mimo jiné např. v letech 1923 a 1932 v Náchodě. V současné době se nám podařilo navázat spolupráci s gymnáziem v Náchodě.

Nejdéle spolupracuji s Dr. Josefem Ptáčkem z Dobrušky, který mě vlastně na osobnost Emila Musila přivedl a spolu jsme o něm vypátrali spoustu důležitých a zajímavých informací.

Tímto oslovujeme všechny, kteří mají doma, cokoliv, a mohou do naší knihovny darovat nebo prodat nebo jen zapůjčit k oskenování, budeme velmi rádi. Připravujeme o jeho životě publikaci a chceme získat, co nejvíce informací. Kontakt: Dagmar Honsnejmanová, e-mail: kronika.mokre@seznam.cz nebo tel. 601 339 859.

Emil Musil-Daňkovský je nepochybně významnou osobností i za hranicemi obce Mokré. Byl velmi aktivním člověkem. Bohužel zde nemůžeme vypsat vše, čím se zabýval, je toho mnoho. Začíst se do jeho životopisu ale určitě stojí za to. V Mokrém jsme náležitě pyšní na to, že zde žil, učil a aktivně v obci působil. Určitě by i on byl na nás pyšný, že v současné době přispíváme svými aktivitami k pestrému kulturnímu životu v obci.

Všechno je ale o čase, někdy i penězích. Kdybych mohla pracovat jako kronikářka a knihovnice na plný úvazek, byla bych nadšená, ale na malé obci se 170 obyvateli, je to bohužel nereálné. Snažím se alespoň trochu přispět k zachování historie naší obce. Jestli se mi to podaří, nevím. Pro mne jako zaměstnance obce a nyní i místostarostku, jsou (bohužel) prioritou mnohem důležitější úkoly.

 

Dagmar Honsnejmanová, leden 2020

Mokré

Fotografie: archiv kroniky obce Mokré

Mezititulky: Redakce zpravodaje