Takové poselství zaznělo na závěr od kronikářky pražské Hostivaře a Horních Měcholup Marie Zdeňkové na kronikářském semináři v Lysé nad Labem v sobotu 13. února 2010 v rámci veletrhu Regiony 2010.


Ve více než dvouhodinovém programu přes třicet kronikářů a stejný počet dalších (a kolemjdoucích zájemců) se zájmem naslouchalo pestrému programu, který připravil manažer polabských veletrhů Jan Řehounek, který setkání také moderoval. V zajímavém příspěvku se Mgr. Jaromír Košťák z Jílového u Prahy věnoval problematice regionálního tisku na úrovni obcí a měst. Přinesl s sebou řadu ukázek časopisů a na jejich příkladu představil možnost spolupráce kronikáře s jejich redaktory a vydavateli. Připomenul, že místní zpravodaje jsou pro kronikáře nejen vhodným zdrojem informací pro zápisy, ale také platformou, kde mohou prezentovat svoji práci.
Ředitel Státního okresního archivu v Nymburce PhDr. Michal Řezníček promluvil o digitalizaci obecních kronik, což je téma pro státní archivy aktuálnější více než kdy jindy. Některé z nich (zvláště na jihu Čech) postoupily natolik, že digitalizované kroniky zveřejnily na internetu. Zůstává zatím nevyřešený problém se standardizací digitalizovaných dokumentů z hlediska budoucnosti.
Zajímavý příspěvek představila historička Polabského muzea v Poděbradech PhDr. Helena Lipavská, byl na téma Matěj Minide (1776 – 1842) – poděbradský kantor a kronikář. Svá slova doprovodila dobovými ukázkami z díla kronikáře.

Pisatel těchto řádků se věnoval v powerpointové prezentaci Kronikářské identitě a postavení kronikáře ve vztahu k obyvatelům obce a obecnímu úřadu. V závěru uvedl také aktuální novinky v legislativě a materiálně-technickému zpracování kronik.
Již zmíněna Marie Zdeňková hovořila o tom, jak významná osobnost v dějinách obce může může vytvářet genius loci místa (na příkladu Antonína Švehly) včetně tzv. \”druhého života\” (ohlasů na život a dílo v posmrtné době). Zároveň poděkovala panu Jarnu Řehounkovi za organizaci kronikářských setkání, kde se mohou písmáci obcí nebo městských částí neformálně sejít, vyměnit si názory a zkušenosti. Vyzvala kronikáře k vzájemné pomoci, kterou žádná organizace zatím neposkytuje.
V diskusi vystoupila paní kolegyně, která vede kroniku více než 51 let, a seznámila přítomné s problémy, se kterými se potýká. Přešla na vedení kroniky v elektronické podobě a vznesla dotaz na formu vazby takové kroniky. Odpověděl dr. Řezníček v tom smyslu, že nejlepší je knihařské zpracování a Jan Řehounek doplnil, že doporučuje knihařskou dílnu Jendy Rajmana v Rožďalovicích. Vystoupila také vedoucí skanzenu v Přerově nad Labem PhDr. Jana Hrabětová, která vyzvala kronikáře ke spolupráci při vyplňování dotazníků k dokumentaci lidové kultury, kterou v celé republice již čtyři roky organizuje Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Mgr. Košťák přednesl informaci o nově vzniklém Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska, které funguje v rámci aktivit firmy Sekurkon. Jeden z kronikářů nabídl k nahlédnutí svoje vzorné a kresbami doprovázené zápisy do kroniky.
Je jisté, že v Lysé nad Labem vznikla hezká tradice kronikářských setkávání. Spolu s ostatními kronikáři jsme se cestou z Lysé nad Labem do svých domovů shodli, že se těšíme, že se zde, dá-li nám Bůh zdraví a pohodu, setkáme znovu za rok. Přijedete také?