V čem spatřujete výhody a nevýhody klasické ručně psané obecní kroniky? Pošlete nám ukázku vaší kroniky?

V tištěném zpravodaji Kroniky a kronikáři 2/2022 jsme vyhlásili výše uvedenou anketu.  Napište nám na redakce@kronikari.info nebo vložte svůj názor do komentářů k tomuto příspěvku či do profesní facebookové skupiny Kronikáři. Těšíme se na vaše příspěvky, které rádi zveřejníme.


 

Odpovědi:

Jako kronikářka jsem začínala ručně psanou verzí. Přepisování tištěného textu, který byl předkládán ke schvalování, bylo pracné a časově náročné. Přiznejme si, že expertů na krasopis mezi námi asi mnoho není. Já mezi ně nepatřím (i když prý mám písmo úhledné). Osobně mi dělalo problém udržet v rovině řádky i okraje (i přes linkování). Protože ruční psaní se dnes v běžném životě téměř nepoužívá, byl pro mne problém zachovat při delším přepisování linii písma. Tyto problémy vedly k minimalizování textu v kronice, a to i s ohledem na to, že ručně psaný text je rozsáhlejší než tištěný.

Jako nevýhodu klasické ručně psané obecní kroniky spatřuji i to, že neobsahuje obrazové materiály – fotografie. Fotografie podle mého názoru upoutá pozornost a bez dalšího vyhledávání v přílohách ilustruje textovou informaci.

Mezi nevýhody by se dalo uvést i vypracování obsahu a tvorba rejstříku.

Výše uvedené problémy za mne vyřešila změna vedení města. Kroniku nyní píši pouze elektronicky. Vkládám fotografie a zaznamenávám více informací, některé informace uvádím ve větším rozsahu. S textem se dá neustále pracovat. Vytvořit obsah, seznamy a rejstřík je jednodušší. Ke schválení předkládám téměř finální práci bez dalšího zpracování do ručně psané podoby, čímž mám i větší časový prostor pro práci na kronice aktuálního roku.

Obdivuji ručně psané kroniky s velkým osobním vkladem a považuji je za umělecká díla, ale doba se vyvíjí, žijeme v 21. století, době všeobecné digitalizace, a tak je asi zcela přirozené, že ručně psané kroniky boudou postupem času stále více jen součástí historie.

Eva Štěrbová, kronikářka města Chvaletice

Jako kronikář s psaním začínám. Jsme malá obec o 200 obyvatelích a když přišlo na řeč, jak by měla kronika vypadat a byly i ty názory, že se povede na počítači s následným vytištěním, pro mě byla priorita kronika ručně psaná. Nejen že se mě kroniky ručně psané líbí na oko, ale má to z mého pohledu v sobě historického ducha, i když doba jde dopředu. Když pročítám tištěnou kroniku, a nehledám konkrétní informace, tolik mě čtení často nenadchne. Ručně psané kroniky tedy preferuji právě kvůli své grafické úpravě, ručně psanému textu a ilustracím, a kronikář tam tak nechá ze sebe více než jen text. Věřím ale, že pro kronikáře, který píše desítky stran ročně, je přepis obsáhlého textu náročný a tvoří proto kroniku tištěnou. Z mého pohledu nevýhoda pro naši obec by byla ta, že bychom každoročně svazovali tištěnou kroniku o maximálním počtu 20 stran.

Zlatuše Slavíková, kronikářka obce Okřesaneč