Kroniky vedou krajská města s desítkami či stovkami tisíc obyvatel, ale i vesničky, kde žije jen několik desítek starousedlíků. Neméně významnými jsou i kroniky místních osad a městských částí, které byly dříve samostatnými obcemi. Jejich vedení prakticky žádný zákon neupravuje, možnost vedení takových kronik je na rozhodnutí zastupitelstva konkrétní obce nebo města. Této problematice se uvnitř čísla věnují dva články. Cílem textu PhDr. Aleše Františka Plávka (kronikáře místní části obce Lišov na Českobudějovicku) je podpořit význam vedení kroniky v částech obcí. Sledováním a zachycováním běžného života na vesnici se podle něj osadní kroniky stávají prostředkem k obnovenému sebeuvědomování své vlastní identity, kořenů a souvisejících tradic. Kronikářka městské části Praha 15 Marie Zdeňková ve svém článku v protikladu poukazuje na problémy 57 kronikářů městských částí hlavního města Prahy. ● Vaší pozornosti by neměl ujít článek Pavlíny Ďuricové – kronikářky obce Mankovice věnovaný tvorbě příloh ke kronice. Autorka podrobným způsobem popisuje, jak přílohu ke kronice tvoří, čímž se materiál stává metodickou pomůckou pro začínající kronikáře a pro déle píšící kronikáře pak námětem k zamyšlení. ● Zpravodaj obsahuje celou řadu dalších rad a informací.

Zpravodaj byl v tištěné podobě zaslán všem předplatitelům poštou a mohou si ho číst také v elektronické podobě v rubrice Ke stažení. Zde je přístupných všech 32 vydání od roku 1999 ve formátu PDF.