Archiv hl. m. Prahy, konkrétně oddělení fondů novodobé správy, již mnohá léta pracuje na systematickém přejímání a digitalizaci obecních kronik městských částí, které byly připojovány jako původně samostatné obce k Praze v letech 1960, 1968 a 1974. Mnohé z nic vedly, a stále ještě z pověření hlavního města Prahy vedou, své obecní kroniky. Tyto kroniky z oblastí, které tvořily v roce 1945 pražské okolí, ukazují nejen podrobný popis místních dějin, ale ve svém souboru představují unikátní pohled na okolí Prahy jako celek a tím i na celou Prahu.

A právě události z května 1945, kterými se dochované kroniky většinou zevrubně zabývaly, dávají možnost specifického zpracování formou tematické edice, která, jak autoři doufají, může vrhnout na tyto již mnohokrát zpracované události nový pohled.

Z okolí tehdejší Prahy máme dochováno více než 45 obecních kronik, které se povstání věnují. Jejich rozsah, úroveň a věrohodnost jsou samozřejmě různé a závisí jak na jejich autorech, tak na zdrojích, ze kterých čerpali a v neposlední řadě na časovém odstupu, se kterým byly zápisy pořízeny. Ke všem těmto aspektům se autoři pokusí přihlédnout v záhlavních regestech editovaných částí. Tyto kroniky jsou z valné většiny uloženy v Archivu hl. m. Prahy, zčásti však ještě na úřadech městských částí a některé také ve Státním okresním archivu Praha venkov, kam byly předány ještě předtím, než se obce staly součástí Prahy.

V úvodu jsou ve stručnosti shrnuty nejvýznamnější právní normy upravující vedení kronik v českých zemích od prvního dekretu prezidia českého gubernia z roku 1835, přes speciální zákon č. 80/1920 Sb., až do dnešní doby (zákon č. 132/2006 Sb.). Zajímavým bodem vývoje vedení kronik je jejich odevzdání okresním úřadům a jejich soustředění v zemských archivech v Praze a v Brně. Tato epizoda, mnohdy uvedená i v textech samotných kronik, odráží vztah obcí k jejich kronikám, a navíc (ve fondu ministerstva školství a národní osvěty v Národním archivu v Praze) zachovala množství soupisů odevzdaných či neodevzdaných kronik, které tak dávají ucelený přehled o kronikách té doby.

Stěžejní část publikace tvoří edice zápisů z obecních kronik týkajících se pražského povstání (5.–9. 5. 1945) a s povstáním těsně souvisejících událostí (osvobození, přesuny vojsk, padlí, odchod armád, pohřby a vzpomínkové akty apod.). Rozsah textů však musel být u každé kroniky zohledněn vzhledem k jejímu rozsahu a pojetí. Edice obsahuje 47 textů kronik ze 45 obcí (dvě obce mají dvojí text v různých kronikách), které se nám podařilo dohledat. Jsou to Běchovice, Benice, Březiněves, Čakovice, Ďáblice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Háje, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Chodov, Klánovice, Koloděje, Kolovraty, Královice, Kunratice, Kyje, Lahovice, Libuš, Lipany, Lysolaje, Modřany, Nebušice, Nedvězí, Petrovice, Písnice, Přední Kopanina, Radotín, Řeporyje, Řepy, Satalice, Stodůlky, Suchdol, Štěrboholy, Točná, Třeboradice, Uhříněves, Újezd nad Lesy, Velká Chuchle, Vinoř, Zadní Kopanina, Zbraslav a Zličín. Délka i povaha textů jsou různorodé, což je způsobeno třemi faktory. 1. osobou kronikáře a jeho zkušenostmi se psaním kroniky. 2. časovým odstupem od doby, kdy se události staly. 3. Silou bojů či útrap obyvatelstva v té které obci, resp. městské části. Práci jsme doplnili vyobrazeními jednak z kronik, případně z jiných pramenů a několika přehlednými plánky.

Prezentace knihy proběhne na setkání pražských kronikářů v Archivu hlavního města Prahy 21. dubna 2026 a v rámci veletrhu Svět knihy 2026 14. května 2026 v 15:00 na výstavišti v Holešovicích.

Pražské povstání 1945 očima kronikářů
Kolektiv autorů pod vedením Marka Lašťovky: Ivana Dejmková, Jan Hrdina, Silvia Jenček Pavlicová, Kateřina Jíšová, Barbora Lašťovková, Martin Omelka, Petra Vokáčová, Karolína Vorlová, Ondřej Zich, Karin Pátrová, Lucie Hanykýřová, stať o kontextu Pražského povstání Tomáš Jakl.
Documenta Pragensia Monographia vol. 48. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2025. ISBN 978-80-88629-10-8. Cena v AHMP: 385 Kč.

Informace k prodeji knihy