Mezi dlouholeté pražské kronikáře patřil PhDr. Jiří Bartoň. Kroniku městské části Praha 11 vedl nepřetržitě od roku 1992 do roku 2026, současně přitom své zkušenosti předával dál všem zájemcům o regionální historii.

Narodil se 4. srpna 1943 v Brně. Vystudoval učitelství dějepisu na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, později zde získal i doktorát v oboru historie pedagogiky a vzdělávání dětí se věnoval většinu života. Po ukončení studia se přestěhoval do Prahy, konkrétně do nově postaveného sídliště na Jižním městě a brzy se začal zajímat o zdejší historii. Kontaktoval pamětníky historických obcí, sousední kronikáře, badatele. Jeho aktivity našly uplatnění po sametové revoluci, kdy byl v roce 1992 jmenován kronikářem městské části Praha – Jižní město, která od roku 1994 nese název Městská část Praha 11. Současně od roku 1993 působil několik let i jako kronikář městské části Praha – Šeberov, zpracoval dějiny městské části Praha 4, zabýval se i historií městské části Praha – Petrovice a podílel se na vzniku znaku městské části Praha – Kunratice. Jeho kronikářské aktivity byly rozsáhlé, zmiňme alespoň některé. Na Jižním městě založil volné sdružení všech zájemců o historii – Regionální klub Sdružení přátel historické vlastivědy (SPHV), v rámci kterého organizoval besedy, přednášky, výstavy, procházky.  Oblíbenými akcemi byly mj. otvírání studánek v Kunratickém  lese nebo procházky u Milíčovských rybníků. V budově radnice v Ocelíkově ulici zavedl speciální historickou nástěnku, kterou průběžně obměňoval zajímavými informacemi, pravidelně publikoval historické příspěvky v radničním časopisu Klíč, rozsáhlá byla jeho aktivita na webových stránkách městské části. Zavedl pamětní knihu městské části s podpisy význačných návštěv, na radnici vytvořil depozitář muzea městské části Praha 11 (muzeum oficiálně vzniklo 20. ledna 2008).  Je autorem nebo spoluatorem mnoha publikací nejen o Praze 11 ale i dalších městských částech hlavního města.

Zájem Jiřího Bartoně ale směřoval i na rodnou Moravu, kde zpracoval dějiny Sněžného, Věcova a Sebranic. Současně se věnoval i podpoře vedení kronik. Byl lektorem mnoha seminářů, přednášel na kronikářských setkáních pořádaných mnoha institucemi. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů petice proti tehdy nově vznikajícímu zákonu o kronikách obcí, v jehož obsahu kritizoval absenci jmenování kronikáře a jeho nedostatečnou podporu ze strany obce/státu. Od roku 2010 působil řadu let i ve výboru Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska. Své kronikářské zkušenosti zúročil a předal všem zájemcům v publikaci O kronikách obcí, která vyšla ve třech vydáních. V letech 2015 – 2025 připravil pro kronikáře akci Desetiletí Kosmase, jehož součástí byl v roce 2018 mj. pietní akt ve Staré arcibiskupské kapli v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.  21. listopadu 2017 inicioval setkání kronikářů městských částí Prahy s primátorkou města Adrianou Krnáčovou v reprezentativních prostorách rezidence primátora.

PhDr. Jiří Bartoň převzal v Brožíkově síni Staroměstské radnice dne 21.10.2009 Cenu Prahy 11. Zemřel 4. června 2026. Dne 8. září 2026 mu Zastupitelstvem městské části Praha 11 bylo uděleno čestné občanství městské části Praha 11 in měmoriam.

 

Jiří Bartoň v katedrále sv. Víta (2018). Foto: Michal Ezechel

 

 

Jiří Bartoň byl pro mě kronikářem, kterého jsem si ve svých začátcích na základě jeho práce vybral a požádal jej, aby mě ‚vzal do učení‘. Přes své značné vytížení se mi vždy ochotně věnoval a přizval mě na kronikářská setkání, která sám organizoval. Významné bylo setkání v roce 2017 na Magistrátu hl. m. Prahy, kde kronikáře hostila a uznání jim vyslovila tehdejší primátorka. S odstupem času si tohoto všeho cením o to více, jelikož jeho erudice mi chybí. Své znalosti pro nás naštěstí sepsal v příručce O kronikách obcí.

Mgr. Matěj Kadlec, kronikář městské části Praha – Libuš

 

S panem PhDr. Jiřím Bartoněm jsem byl v kontaktu jen příležitostně, vlastně poslední roky již vůbec. Pokud vím, tak zajížděl i do našeho regionu, ke kterému měl vztah. Osobně jsme se setkali v roce 2014 na zámku na Zbraslavi, kde jsem se účastnil kronikářského kolokvia, on tam mj. fotografoval. K tomuto setkání se mi vybavuje taková úsměvná historka, protože pan Dr. Bartoň mě tam tehdy neoficiálně jako první uvítal – já tehdy vzhledem k cestování v den konference dorazil  později, kdy už v zámeckém sále probíhaly přednášky, ale nějakým nedopatřením jim zaklaply dveře tak, že nešly otevřít a museli zavolat nějakého údržbáře nebo tak. No a tak, než jsem mohl být vpuštěn dále, tak mě tak říkajíc v předsálí přivítal pan Jiří Bartoň a právě v těchto letech jsme byl v příležitostném kontaktu.

PhDr. Martin Šikula, kronikář Bohuňova u Bystřice nad Pernštejnem

 

S panem Jiřím Bartoněm jsem se setkal několikrát, bohužel naposledy již před přibližně deseti lety. Poznal jsem ho na kurzech pro kronikáře, na nichž působil jako lektor – někdy společně s dr. Jindřichem Schwippelem, dlouholetým pracovníkem Archivu Akademie věd ČR, který je bohužel rovněž již po smrti. Jiří Bartoň uměl práci kronikáře skvěle prezentovat a svůj výklad prokládal mnoha anekdotami. Dokázal si bez námahy udržet pozornost posluchačů, mimo jiné i díky tomu, že byl původním povoláním učitel. Dodnes využívám jeho příručku O kronikách obcí, která je napsána čtivým i přitažlivým stylem a kterou mohu každému kronikáři vřele doporučit. V jeho osobě odešla významná osobnost českého kronikářství. Bude nám velmi chybět.

PhDr. Martin Juřica, kronikář statutárního města Ostravy

 

Zpráva o úmrtí Jiřího Bartoně mě dostihla ve dnech letního volna. Neváhal jsem a hned následující den  jsem zajel na něj zavzpomínat do míst, které měl rád a kterým věnoval velkou část svého života a kde jsem se s ním setkal naposledy. Při procházce kolem Chodovské tvrze v přilehlém parku jsem si připomenul naše stýkání a potýkání, které trvalo více než třicet let. Byli jsme rozdílní nejen věkem, ale jedno jsme měli společné. Zápal pro kronikářství a publikační činnost. Obdivoval jsem texty, které publikoval v radničním časopisu Klíč, které ve své zkratce měly často charakter fejetonu nebo glosy i další aktivity, kterými propagoval Jižní město a jeho okolí.

Mgr. Tomáš Hromádka, kronikář městské části Praha – Velká Chuchle

 

PhDr. Jiří Bartoň se podílel na Knize o Praze 15, kde zachytil oficiální dějiny našeho regionu,  a  tak  jeho  práce  zůstane  trvalým  odkazem  a vzpomínkou na něj. Dne 21. listopadu 2017 se zapsal do dějin kronikářů iniciováním historicky jediného setkání primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové s kronikáři městských částí Prahy, které se uskutečnilo v Rezidenci primátorky na Mariánském náměstí a na němž byl vyzdvižen význam kronikářů jak pro současnost, tak pro zachycení regionální historie.

Marie Zdeňková, emeritní kronikářka městské části Praha 15