Jakým způsobem a v jakém rozsahu do obecní kroniky zaznamenáváte informace o spolcích ve vaší obci?

Napište nám svoji odpověď na e-mail: redakce@kronikari.info, do komentářů pod tento článek nebo do facebookové skupiny Kronikáři. Rádi vaše příspěvky zveřejníme v kronikářském zpravodaji č. 2/2023.

Uzávěrka příštího čísla je 15. září 2023.

 

Kronikář Jaroměř-Josefov: Kroniku vedu tematicky, proto mám i oddíl Spolky a zájmové organizace. V této části vyjmenovávám všechny, které v našem městě působí a zároveň zapisuji vše, co se u nich děje, jejich kulatá výročí, jaké akce organizují či co podnikají. Stručně, případně obsáhle (podle zajímavosti) zmíním i jak se akce podařila, jaký měla ohlas atd. Sebekriticky přiznávám, že tím kronika značně košatí.

Irena Bařinová: Vedu kroniku teprve druhým rokem. Protože se historii naší obce věnuji už více než dvacet let a i toto mne zajímalo, zprávy o spolcích zařazuji. V loňském roce (mém prvním kronikářském) jsem u každého spolku a organizace stručně shrnula také jejich historii. Podstatnou částí kroniky jsou „Společenské a kulturní události“, kde v časové posloupnosti píši o všem, co se v naší obci děje. Poté u každé organizace napíši odkaz na jednotlivé stránky dané události. Kromě činnosti také uvádím počet členů, vedení organizace a případně výši členského příspěvku.

Lukáš Pachl: V malé a střední obci jsou spolky, ale mnohdy i neformální uskupení obyvatel obce, hlavními hybateli kulturních, sportovních a společenských aktivit v obci. Kronika by podle mého názoru neměla být pouhým popisem činnosti obecního úřadu, ale především záznamem života v obci. Popis spolkové činnosti, historie spolků a významných výročí ze života spolků a jejich členů představuje tak u nás podstatnou část obsahu kroniky obce. Kroniku a kronikářskou činnost nelze chápat jen jako záznam přítomnosti, ale kronikář se musí současně dívat i do minulosti a tuto minulost ze života obce připomínat. Protože jen pokud přemýšlím a znám minulost můžu předvídat budoucnost.

Eva Štěrbová (Chvaletice):  Kronika by měla obsahovat vše podstatné, důležité a zajímavé ze všech oblastí života v obci. Proto jednu kapitolu/oddíl věnuji spolkům, které v obci působí. Informace získávám vlastním zjišťováním – plakáty o chystaných akcích, sociální sítě, webové stránky spolků apod. Je to někdy až takové detektivní pátrání, protože některé spolky sice mají webové stránky, ale neaktualizované.

Rozsah záznamu se samozřejmě odvíjí od činnosti spolků a množství dostupných informací. Většinou se jedná o několik odstavců, v případě velké aktivity spolků i několik stránek textu (nikoli kronika v kronice). O spolcích se (s odkazem) zmiňuji i v jiných kapitolách/oddílech, pokud se jejich činnost do nich nějakým způsobem propisuje (spoluúčast na organizování akcí apod.).

U některých spolků bývá zvykem, že si vedou vlastní spolkové kroniky, ale i přesto by měly být zmíněny v obecní kronice a budoucím čtenářům přinést alespoň základní dobový odkaz.  Do kroniky uvádím informace o všech spolcích v obci doplněné obrazovým materiálem v textu (fotografie z akcí) i přílohách (plakáty atd.).

Moje původní představa byla poněkud jiná, než je realita. Když jsem jako kronikářka začínala, oslovila jsem všechny organizace, tedy i spolky, s prosbou o spolupráci s vysvětlením, že si spolek zaslouží zanechat stopu v historii obce. Požádala jsem např. o celoroční shrnutí událostí ze života členů spolku a jejich činnosti, třeba jen v bodech s tím, že vytvořím text, který ev. předložím ke schválení. Nabídla jsem i opačnou formu – text, který bude spolkem schválen, případně doplněn. Výsledek byl takový, že některé spolky na spolupráci ochotně přistoupily, ale některé se neozvaly ani po opětovném oslovení. Po této zkušenosti jsem „nevstřícné“ spolky o spolupráci přestala opakovaně žádat a do kroniky o nich píši pouze informace získané z dostupných zdrojů.

Závěrem musím konstatovat, že za léta kronikářské praxe jsem dospěla k tomu, že informace o všech spolcích v obci (a nejen o nich) už zaznamenávám spíše samostatně.