Dilema, které řeší každý kronikář. Přestože má vzor v předchozích zápisech, doporučení zvolené letopisecké komise, názor starosty a dalších lidí, kteří se k této otázce chtějí vyslovit, konečné rozhodnutí o tom, co do kroniky nakonec napíše, je velmi často jenom na něm.

Ač je to skoro nemožné, přesto se pokusím o soupis témat, která by neměla v místní kronice určitě každoročně chybět. Samozřejmě, že se obsah liší s velikostí a významem obce, vychází z místních zvyklostí a zavedené praxe. Ale je zřejmé, že kronika preferuje popis událostí, které se staly v daném roce v místě. Přesto si myslím, že by kronikářově pozornosti neměly ujít ani mezinárodní či celostátní události, které se třeba jenom okrajově dotýkají života většiny místních lidí. Patří sem významné celospolečenské události, volby do zastupitelstev různých stupňů, místní referenda… Přimlouvám se za podrobný zápis týkající se počasí a v něm uvedené přírodní výkyvy či katastrofy, které se zapsaly do života místních obyvatel v zaznamenávaném roce.
V zápise by určitě neměly chybět místní slavnosti, sjezdy, kulturní a společenské akce, každoročně obnovované tradice a jejich specifický průběh, rozhodně též významné návštěvy, které v popisovaném roce obec navštívily.
Dále je dobré zaznamenat, jak se aktuální přírodní podmínky promítly do úrody na polích a zahradách, výnosů pěstitelů ovoce a zeleniny. To je zvlášť vhodné při záznamu do kroniky menších venkovských obcí, kde jsou takové závěry každodenním tématem hovorů místních obyvatel.
Patří sem i činnost místní samosprávy a její personální změny, informace o významných zasedáních a přijatých usneseních. Neměl by chybět soupis nových staveb a prováděné opravy těch starších, likvidace následků zimy na silnicích. Zaznamenána by měla být činnost místních spolků a průběh jimi pořádaných akcí. Zaujmou i společenské zábavy u příležitosti poutí a posvícení, místní plesy a další oslavy a tradiční společenské akce jako oslavy MDŽ, Dne dětí, „čarodějnice“, Mikuláš a Vánoční setkání. Ale i nově vzniklé, jako je Valentin, Halloween, pokud se v místě nově uchytily.
Do příloh by se měly určitě dostat novinové články z místního i dalšího tisku, informujících o těchto událostech, stejně jako plakátky a pozvánky na ně. Do fotogalerií soubory dokumentačních fotografií z těchto akcí, s patřičným popisem na nich viděných osob a dějů.
V zápise by neměla chybět část věnující se místní škole, jejímu personálnímu obsazení, spolupráci s obcí, slavnosti a veřejná vystoupení dětí, jejich úspěchy v sportovních a uměleckých soutěžích, v porovnání s podobnými školami v okolí.
Pokud pracuje v místě knihovna, tak je dobré zaznamenat z ročního výkazu výsledky, jakých knihovna dosáhla. Popsat aktivity které připravila pro veřejnost. To samé platí o místním kině, zájmových sdruženích a organizacích, prezentujících svoji činnost veřejnosti.
Co by v zápise nemuselo být, je kronika narozených a zemřelých občanů. S výjimkou, šlo-li o významnou osobnost, která ovlivnila v minulých letech život v obci. Nepatří sem záznamy o osobních sporech sousedů, výpisy z policejních záznamů (černá kronika), zase s výjimkou událostí, které překročily hranice místa a staly se předmětem všeobecného zájmu médií.
Vracím se k úvodní poznámce, kde se vyjadřuji k místním zvyklostem, které se léta pro psaní kroniky tvořily a které by měl kronikář respektovat a na ně navazovat. Jakékoliv unáhlené změny a inovace se většinou nesetkají s pochopením a nemívají dlouhého trvání. Moudrost a zavedené zvyky svých předchůdců by měl kronikář respektovat a měnit je pouze výjimečně a s rozvahou. Jen tak se jeho činnost stane pokračováním záznamů místních tradic a zvyklostí, jen tak se jeho působení nestane příležitostí ke konfliktům s obcí a bude naopak pro ni přínosem.