Zaznamenáváte do kroniky své obce také celosvětové nebo národní události? Jakým způsobem?  V jakém rozsahu?

V tištěném zpravodaji Kroniky a kronikáři 1/2022 jsme vyhlásili výše uvedenou anketu.  Napište nám na redakce@kronikari.info nebo vložte svůj názor do komentářů k tomuto příspěvku či do profesní facebookové skupiny Kronikáři. Těšíme se na vaše příspěvky, které rádi zveřejníme.

 

Z vašich názorů:

 

  • Hana Vaňousová (kronikářka obce Přívrat): Záznamy tohoto typu do obecní kroniky uvádím od r. 2019, kdy jsem převzala vedení kroniky a pídila se po informacích, které by měly v obecní kronice zaznít. Nejdříve jsem se samozřejmě poptávala svých předchůdců, ale nedostala jsem jednoznačnou odpověď a z jejich záznamů v kronice jsem moc moudrá nebyla, přišlo mi to, že záznamy jsou vedeny ne podle osnovy, ale tak nějak podle nálady kronikáře v tom kterém roce. Jelikož jsem původním povoláním účetní, tzn. pečlivost a systém je mi vlastní, měla jsem radost, že jsem narazila na příspěvek v jednom z minulých čísel zpravodaje pro obecní kronikáře, který téma Doporučená osnova obecní kroniky rozebíral, a u toho už zůstalo… takže se osnovy více méně v ročních zápisech držím, samozřejmě ji přizpůsobuji specifickým podmínkám daného roku (např. covid-19, válka na Ukrajině). Můj osobní názor, zda by obecní kronika měla informace o celosvětovém, resp. národním dění obsahovat, je jednoznačné kladný. Ano, měla, protože obec není stát ve státě… není vytržená z dění na celosvětové, ani republikové úrovni, a rozhodnutí vlády ji také, mnohdy citelně, zasahují, např. formou ztížených podmínek pro obecní podnikání, kdy obce byly nesmyslně vyloučeny (nebo se na ně zapomnělo) z kompenzačního balíčku pro podnikatele v souvislosti s vládními restrikcemi ohledně koronavirové nákazy – OÚ Přívrat provozuje hospodu, prodejnu se smíšeným zbožím a statek s ubytováním, takže tyto náklady s tím spojené, s nulovými příjmy v době uzávěr, sanoval z vlastních zdrojů. Ať tedy chceme nebo ne, významné celosvětové i lokální skutečnosti dopadají v obecné rovině více či méně citelně na všechny obyvatele obce (zaměstnanost, životní úroveň, životní prostředí, apod.) a pokud máme pravdivě zachytit život obyvatel naší obce, je třeba ho dokreslit v kontextu, událostmi, které ho ovlivnily.
  • Věra Sílová, kronikářka města Jaroměře: Celosvětové nebo národní události v kronice zaznamenávám. Kroniku vedu tematicky a úvodní oddíl mám nazvaný Události doma a ve světě. Události zachycuji stručně, přesto v kronice jsou, protože mnohdy existuje přímá souvislost událostí v našem městě s děním ve světě, případně s děním v naší republice. Mnohdy i celosvětové a národní události život v našem městě nějakým způsobem ovlivňují.
  • Livia Vážná Hoffmannová, kronikář obce Provodín: Ano, zaznamenávám. Do samostatné kapitoly ´Z celosvětových události´ a ´Z celorepublikových události´ vyberu velmi stručně za každý měsíc jednu až pět událostí. Kapitoly řadím do úvodní, obecnější části kroniky. Myslím, že i tenhle přehled do obecních kronik patří. Budoucí čtenáři si tak mohou následující záznamy o dění v obci zasadit do kontextu celosvětového a národního dění.
    Zvláštní kapitolu pak ještě uvádím v případě voleb do Sněmovny, Senátu a do krajů. Přijde mi zajímavé sledovat, jak se volilo v naší obci v porovnání se sousedními obcemi a městečky, okresním a krajským městem, Prahou; stejně tak porovnání v rámci celých okresů našeho kraje a Prahy.
  • Dana Brašíková, kronikářka obce Písečná u Jeseníku: Já do kroniky dávám události jak ze světa, tak z ČR. Ale vždy pečlivě vybírám, aby to mělo nějakou přidanou hodnotu. Např. informace posouvá znalosti o vesmíru, o léčbě, o přírodě. Něco se tím zásadně mění. Události z ČR píšu takové, které mají přesah do naší vesnice. Týká se to voleb nebo zajímavostí o našem regionu nebo dokonce o obci samotné. Vždy se snažím stručně a s vysvětlením.
  • Eva Štěrbová, kronikářka města Chvaletice: Kronika obce/města XXX“. Samotný název napovídá, že obsahem bude především vše, co se v obci/městě  XXX za konkrétní rok událo. Kronika je určena širokému okruhu čtenářů, kterým by měla poskytnout obraz konkrétního místa, obyvatel a doby, která ovlivňovala jejich život.Při psaní kroniky považuji za dobré zohlednit:
    1. kroniku bude číst zájemce cílený na konkrétní dění v obci v určitém období (pandemie, konflikt na Ukrajině atd.),
    2. kroniku bude číst zájemce o celistvé dění v obci.

    S ohledem na čtenáře ad 2.) je vhodné rozšířit některé informace, které se odvíjí od událostí širšího rozsahu, než je konkrétní obec, do které se propisují.

    Příklad: v případě koronavirové pandemie může tento čtenář uvítat rozšiřující obecné informace – odkud přišla, její vývoj, průběh, opatření, nařízení, dopad … To vše z pohledu celosvětového, republikového a samozřejmě zejména z pohledu konkrétní obce.

    Totéž v současné době platí pro konflikt Ukrajina – Rusko. Nechci podceňovat některé budoucí čtenáře, ale zkušenosti nám ledasco říkají o znalosti historie. Proto považuji za užitečné v kronice uvést „krátce“ vše důležité o vzniku, průběhu, reakcí světa, našeho státu a jak toto období prožívali občané konkrétní obce (humanitární pomoc, uprchlická krize aj.).

    Vycházím z toho, že kronika by obecně měla předložit ucelená a přehledná data týkající se především místa, za které je vedena a pro ilustraci doplněná  mediálními a jinými přílohami. Považuji to za užitečné z důvodu, že si čtenář udělá jakýsi základní obrázek bez nutnosti dalšího vyhledávání z jiných zdrojů.

     

    Ostatní celosvětová témata uvádím v případě, že jsou zvláště důležitá a mají zásadní význam pro občany ČR, ale především se nějak dotýkají občanů obce. Mezi takové patří zaručeně úspěchy našich sportovců na světových soutěžích, změna času, historické mezníky (přistání na Marsu) apod.

     

    S národními událostmi je to podobné. Zaznamenávám takové, o kterých se mezi občany diskutuje (ekonomika, sociální podmínky, anomálie v počasí, úmrtí významných osobností apod.).

    Volby všech úrovní v ČR jsou samozřejmou součástí kronik v letech, kdy proběhly.

     

    Podle množství důležitých událostí kroniku doplňuji dobovými trendy – sbírání kamínků, otužování apod.

    V kronikách připomínám i některá významná a důležitá (učebnicová) výročí z naší národní historie.

     

    Co se týče rozsahu textu kroniky, sebekriticky přiznávám, že bych mohla být leckdy stručnější, ale až budoucnost ukáže užitečnost či zbytečnost uváděných informací.

     

    Závěrem lze konstatovat, že je volbou kronikáře, zda a jaké události světového a národního významu a v jakém rozsahu do obecní kroniky zaznamená a v neposlední řadě závisí na schvalovacím řízení, jestli budou všechny tyto informace v kronice ponechány nebo bude doporučeno některé vynechat.