K významným historickým stavebním památkám Prahy Hostivaře patří kostel římskokatolické farnosti s názvem Stětí sv. Jana Křtitele. Nepatří mezi nejstarší klenoty ani nepoutá pozornost z hlediska stavebního slohu. I tady by však odborník připomněl řadu nezvyklostí hlavně v nástěnné malbě, jako to učinila tamější kronikářka Marie Zdeňková. K pozoruhodnostem navíc patří také kroniky. Informační tabule připomíná titulní stranu latinsky psané z roku 1709, v depozitáři je uložena funkční farní. Má úctyhodné rozměry. Důkladná vazba umožnila spojit stovky listů nikoliv hladkého povrchu našedlé barvy. Její první zápis vznikl sice až okolo roku 1848, ale pokračuje do současnosti. Němčina se střídala s latinou, následující zápisy mají českou podobu. Ten zatím poslední bude mít datum 28. března 2015 a bude ve znamení kronikářské události.

Nevšední rozhodnutí
Na říjnové výborové schůzi Sdružení kronikářů Čech, Moravy a Slezska bylo přijato rozhodnutí udělit prvních pět ocenění s názvem Kronikář/ka roku 2014. Diplomy byly umělecky ztvárněny kronikářem PhDr. M. Šikulou a jsou postupně předávány. Jmenovitě si přibližme oceněné. Mediálně známý Mgr. Tomáš Hromádka z pražské Chuchle přijal poctu v únoru. Paní Marii Zdeňkové z MČ Praha Hostivař se tak stalo v poslední březnové sobotě v tomto kostele. PhDr. Martin Šikula z Bohuňova na Vysočině ji převezme 16. dubna doma na veřejném zasedání OÚ. Zřejmě o letních prázdninách ho dostane paní Ludmila Tvrdíkové ze Žehuně na Kolínsku. Zatím poslední ocenění poputuje do česko-polské oblasti PhDr. Petru Majerovi z Bystřice nad Olší.
Všichni z oceněných překročili rámec náležitostí při tvorbě ročního kronikářského zápisu podle zákona 132/2006, a to hlavně rozsahem a kvalitou zápisu lokálních dějin pro budoucnost. Ten byl podle schopnosti autora doplněn ilustracemi, aktuálními fotografiemi a samozřejmě přílohou k zápisu v podobě lokálních událostí, rozhodnutí či komentářů k nim, které byly zveřejněny jinde. Ty sice většinou místně překvapivě zaujmou, ale poměrně rychle zevšední. Jejich připomenutí v kronice má však trvalou hodnotu a badatelskou dohledatelnost.

Důvody k ocenění
Mezi oceněnými jsou autoři knih, článků do celostátních periodik, v neposlední řadě působí jako kulturní a osvětoví pracovníci, organizátoři příležitostných výstav či zastánci záchrany památek, jejichž zánik by mohl způsobit nenahraditelné škody. Připomeňme si pár zdánlivých maličkostí.
V Žehuni na Kolínsku k nim patřila kostnice u místního kostela. Nebýt zásahu paní kronikářky, dlouhodobého připomínání, že památce hrozí zánik v důsledku špatné střechy. Pravidelné roční setkávání nad výstavou kronik ze Žehuňska patří k místním událostem, které přilákají veřejnost. A zřejmě na letošním setkání bude předáno uznání za více jak padesátileté kronikaření. Snad do té doby bude vyřešen problém, kdo tady bude v kronikaření pokračovat.

Kronikářská práce navíc

Má obvykle knižní podobu. V Bystřice nad Olší byl připomenut generál Šnejdárek, ale také „Železný Arnošt“ – třinecký rodák. Z doby válečných událostí nejen nositel sedmi válečných křížů. Tamější kronikář PhDr. P. Majer zachytil navíc dějiny 230 let českého školství v této největší obci (5 290 obyvatel). Samozřejmostí je pořádání přednášek a besed nejen pro žáky a studenty regionu.
Zřejmě nejaktivnější už z oceněných kronikářů je Mgr. Tomáš Hromádka. Přednáší na seminářích, vydává návodné publikace o kronikářské teorii a praxi. Nejen jeho jistě potěší stále se rozšiřující počet příspěvků v jeho občasníku s názvem Kroniky a kronikáři.

Slavnostní okamžiky

Stalo se mou milou povinností v sobotu 28. března právě v hostivařském kostele předat kronikářce paní Marii Zdeňkové ocenění. Ta se však už dobré dvě hodiny pohybovala v rozsáhlém areálu kolem kostela, aby fotograficky zadokumentovala výstavní atmosféru nejen dětských maleb a roztomilých keramických výtvorů seniorů. Podle jejích slov se plně soustřeďovala na zachycení událostí.
Nebývá zvykem, že by oceněná kronikářka vystoupila s odborným výkladem, v tomto případě s prezentací odhalených fresek v kostele. Odborně, ale současně srozumitelnou formou i pro takové posluchače, pro něž sakrální malby nejsou zrovna běžným okruhem zájmu. Pak teprve následovalo předání diplomového ocenění paní kronikářce Marii Zdeňkové. Děkoval jsem jí za více jak dvacetileté psaní kroniky v této zhruba čtyřiceti tisícové části Prahy. Starosta městské části předal s poděkováním za dlouholeté vedení kroniky krásnou kytici a vyjádřil radost, že právě Praze 15 se dostalo takového uznání.
Závěrečnou podobu slavnostním okamžikům dodala chrámová zpívaná hudba osmičlenného tělesa.

Zápis do chrámové kroniky
V okamžicích před slavnostním oceněním kronikářky jsem dohodl s představiteli kostela zápis do farní kroniky o této mimořádné události:
– hostivařská kronikářka paní Marie Zdeňková (nar. v roce 1953) napsala více jak 20
dílů ročních zápisů úměrně doplněných vlastními fotografiemi
– každoroční součástí zápisu je příloha nejen fotografická dokumentace
– roční zápis mívá kolem 200 stran knižně vázaného formátu A 4
– zápis psala úhledným a dobře čitelným rukopisem, ale nepředstavitelná námaha ji na doporučení lékaře přivedla k počítačovému zpracování
– kronikářka je autorkou knihy o prvorepublikovém premiérovi Ant. Švehlolvi (první vydání bylo pokřtěno panem prezidentem Klausem)
– její výstavy fotografií se těšily zájmu na Slovensku, v Anglii, ale také na pražské poště
– ocenění se dostalo této kronikářce rovněž na návrh Společnosti Ant. Švehly Fondem angažovaných nestraníků – v AV ČR obdržela Cenu Antonína Švehly
– je umělecky nadaná, podle jejího návrhu byla zhotovena např. Švehlova busta pro pražskou budovu Národního zemědělského muzea v prosinci 2014
– pracuje v Kanceláři starosty MČ Praha 15 – jako vedoucí referátu volených orgánů