Už devadesát let obce ze zákona musí psát kroniku. Řada měst a obcí v kraji má však jen prázdné stránky, v kronikách jim chybí i desítky let. Chtějí to napravit.

Kronika Opavy se pyšní bohatými zápisy a fotodokumentací z povodní roku 1997 i detailním popisem návštěvy belgického královského páru Alberta II. a Paoly. Obsahuje výkony opavských sportovců, údaje o přeměně, vzniku či zániku velkých firem i reportáže ze společenských událostí. Jen jednu chybu má. Poslední zápis je devět let starý.
„Poslední záznam je z roku 2002. Ten je v kronice dopsaný celý. Rok 2003 ani následující léta už zapsaná nemáme,“ popsala stav městské kroniky vedoucí kanceláře primátora Eva Balarinová. Půl roku nevěděli opavští radní, co s tím. Samostatná pozice kronikáře v Opavě neexistuje.
„Kroniku budeme dopisovat zpětně. Není to nic neobvyklého, i v minulosti byla řada kronik dopsaná retrospektivně,“ uvedl primátor Zdeněk Jirásek. Jak na to bez kronikáře už vedení města ví. „V polovině srpna nastupuje nový redaktor městského časopisu, který se zároveň postará o současné zápisy do kroniky. Zpětné zápisy za poslední léta jsme zadali několika externistům,“ oznámila náměstkyně primátora Pavla Brady.
I když všem obcím v republice povinnost psát kroniku ukládá zákon, není Opava výjimkou. Mnohde v kronikách chybí i desítky let. Třeba ostravský obvod Moravská Ostrava a Přívoz se zápisy do kroniky teprve začíná. Od roku 1991, kdy mají obvody psaní kronik na starosti, tam neexistuje žádný záznam. „V roce 2007 jsme poprvé začali kroniku psát a plánovali jsme i zpětné zápisy. Ale externí spolupráce zkrachovala. Od tohoto volebního období už má kroniku na starosti náš zaměstnanec,“ popsala tajemnice úřadu obvodu Kateřina Huvarová.
Pořádně těžký úkol si na sebe vzal zastupitel a učitel češtiny z Větřkovic na Opavsku Stanislav Mička. Stal se kronikářem obce a předsevzal si, že kroniku dopíše i zpětně. Jenže ve Větřkovicích chybí zápisy už od roku 1963.
„Zápisy do roku 1963 máme i na webu včetně solidní fotogalerie. Od té doby ale kroniku nemáme. Teprve loni jsme našli člověka. Začali jsme současnými zápisy a kronikář kroniku i zpětně doplní,“ říká starosta obce Dušan Lederer. Mička bude informace čerpat v archivech, ze vzpomínek pamětníků i ve spolkových kronikách. Bohaté zápisky obsahuje třeba pamětní kniha místních hasičů či kronika pochovávání basy. „Chtěl bych aspoň v hrubých rysech dopsat všechna chybějící léta. Už jsem si procházel archivní fondy a v opavském archivu je řada materiálů. Zhruba půlka je však nezpracovaných. Jsou to krabice plné papírů, které musím jeden po druhém projít,“ říká Mička. Nahlédne i do vítkovské kroniky, obec k městu v 80. letech patřila. „Vím, že to bude trvat dlouho a čeká mě práce. Ale chci se do toho pustit,“ je odhodlaný Mička.
Jaké to je zpětně dopsat kroniku, si na vlastní kůži zkusil ostravský kronikář Martin Juřica. „Nastoupil jsem v roce 2000 a v kronice chyběly zápisy za posledních sedm let. Při psaní jsem používal internet, výroční zprávy, noviny a časopisy,“ popisuje Juřica. Přiznává, že nejobtížnější je psát o rozhodnutích politiků. „Když to píšete zpětně, už víte, jak co dopadlo, a máte jiný náhled, než kdyby to někdo psal aktuálně. U kontroverzních věcí je lepší být maximálně věcný,“ líčí Juřica. Kroniku píše na počítači. Každý ročník se vytiskne a nechá svázat. Dokumentační inkoust už je dnes výjimkou.V Ostravě jím kroniku píší třeba v Hrabové.