Kronika je prvním zdrojem informací o obci. Čtenář tam zjistí, jak se dařilo místním zemědělcům a živnostníkům, čím se lidi bavili i kdy je trápilo sucho nebo extrémní déšť. I proto je třeba ji psát.
Ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller má v otázce obecních kronik jasno. Je nutné psát je i dnes, v době přeplněné jinými informačními zdroji. „Kronika je nezaměnitelným svědectvím, uchovává paměť obce. Právě po ní sáhne historik jako první,“ říká Müller.
Jsou dnešní kroniky stejně důležité jako ty z minulosti? Je dnes vůbec potřeba, aby je obce psaly?
Je velmi důležité kroniky psát. Obcím to ukládá zákon, ale neměly by to brát jen jako úřední povinnost. Kronika uchovává paměť města či obce. Co by v dnešním přehršli informací obcím z minulých let zbylo? Výstřižky z novin, obecní zpravodaje, hromádka fotografií? V kronice je veškeré dění na jednom místě. Když člověk potřebuje rychlou informaci, najde ji tam. Nemusí hledat třeba v tisku. Navíc nejde jen o věcný zápis, důležitý je náhled kronikáře. To většinou bývá zkušený člověk, který žije s městem, s jeho komunitou, zná souvislosti, dobře se v problematice orientuje.

Kdo by měl v ideálním případě psát kroniku? Historik? Úředník?
Nemusí to být nutně historik, roli hraje jeho vztah k obci. Důležité je, aby se kronikář aktivně zajímal o dění v obci. Nesbíral pasivně, co mu kdo pošle nebo řekne, ale do dění se zapojil. Důležitá je i schopnost selektovat a přitom tam vnést i něco ze sebe. Kronikář by měl být člověk, který s městem žije. Neměl by kroniku psát jenom z povinnosti.

Byla pro vás někdy kronika zdrojem informací, které jste nikde jinde nenašel?
Mnohokrát. Pokud chce historik psát dějiny obce, je kronika to první, po čem sáhne. Přinese mu základní informace a je dobrým vodítkem, jak dál. Jsou tam na jednom místě informace o vedení obce, společenském i hospodářském životě, o výkyvech počasí. Obecní kroniky navíc mívají přílohy, dají se v nich najít obecní tiskoviny, které by se jinak nezachovaly, nebo třeba pozvánky na různé akce a další dokumentace. Všechno je pak v historickém výzkumu velmi cenné.

Obsahují obecní kroniky i nějaké kuriozity?
Historikové, kteří se kronikami zabývají, by o zajímavostech v nich obsažených mohli povídat hodiny. Je však rozdíl mezi kronikou velkého města, která je věcnější a méně osobní, a kronikou malé obce. Tamní kroniky mají větší šťávu, všichni se tam znají, velkou roli hrají mezilidské vztahy, osobní vazby. Podobné postřehy se do kronik velkých měst nevejdou.

(žah)