Moderní obecní kronika v hlavním městě Praze po vzniku Československé republiky v roce 1918 vedena nebyla, a to ani v návaznosti na zákon č. 80/1920 Sb. o pamětních knihách obecních či v souvislosti se vznikem tzv. Velké Prahy v roce 1922. Problematikou obecních kronik se Muzeum hlavního města Prahy a Archiv hlavního města Prahy musely zabývat až v druhé polovině 20. století, kdy v několika vlnách byly k Praze připojeny obce, kde se obecní kroniky dosud vedly. Kronikáře obcí připojených k Praze vedl kronikářský metodik Muzea hlavního města Prahy (tato pozice byla zrušena v muzeu na konci minulého století, důsledkem tohoto aktu byl vznik kronikářského zpravodaje, který právě čtete). Vedení kronik v obcích připojených k Praze z podstaty přetrvalo až do roku 2006, kdy v souvislosti s novým zákonem 132/2006 Sb. o obecních kronikách svěřilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy ve Statutu hl. m. Prahy záležitost vedení obecní kroniky všem 57 městským částem (v rámci záležitosti, které se svěřují do samostatné působnosti všech městských částí nad rozsah stanovený zákonem). V současné době se bohužel v řadě městských částí obecní kronika nevede.

Kroniky na území Prahy archivuje Archiv hlavního města Prahy. V archivním katalogu na adrese http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/ najdete digitalizované obecní, farní i školní kroniky. V kategorii obecních kronik je aktuálně celkem 85 záznamů. Pozoruhodná je kronika města Karlína z let 1862 – 1891. Nahlížet ale můžete také do kroniky Lysolají, Horních Měcholup, Řeporyjí, Zadní Kopaniny, Horních Počernic, Přední Kopaniny, Modřan, Čakovic, Třeboradic, Zbraslavi, Ďáblic, Petrovic, Velké Chuchle, Chodova, Hájí, Kunratic, Dolních Měcholup, Chval, Svépravic, Újezda nad Lesy nebo Suchdola. Většina kronik je ale stále uložena v objektech úřadů jednotlivých městských částí.

Pražští kronikáři – ozvěte se nám na redakce@kronikari.info se svými radostmi, trápeními, názory a zkušenostmi.