Ve dnech 25. a 26. března 2011 budeme opět po deseti letech vyplňovat formuláře Sčítání lidu, domů a bytů. Poprvé v historii se přitom budou sčítat všechny země EU z nařízení Evropské komise v jeden společný rok.
Pro nás kronikáře následně začne netrpělivá doba čekání na předběžné a pak i konečné výsledky této masivní statistické akce. Zveřejněné údaje jsou totiž vděčnými informacemi pro zapsání do obecní kroniky. Navíc, tyto zápisy mají v kronikách dlouholetou tradici, ostatně stejně dlouhou jako je moderní sčítání samo. Sčítání lidu totiž patří k nejstarším statistickým akcím vůbec. Na našem území se soupisy obyvatel tvořily už ve středověku, kdy sloužily panovníkům k vojenským a daňovým účelům. Zpočátku zahrnovaly pouze část populace. Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II.
Za významný mezník pak lze označit rok 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu. Novou kapitolu v historii sčítání obyvatelstva v habsburské monarchii zahájilo sčítání provedené v roce 1754. Poprvé se konalo současně a jednotně na celém území soustátí.
Rozsah informací i kvalita dat se začala významně zvyšovat od roku 1869, kdy se uskutečnilo první moderní sčítání lidu na našem území. Jediné sčítání, které se v novodobé historii Československa nekonalo, bylo v roce 1940 kvůli 2. světové válce.
Údaje ze všech sčítání lze dohledat v krajských nebo specializovaných knihovnách a publikacích vydávaných (v minulosti i současnosti) Českým statistickým úřadem nebo jeho předchůdci. Kronikářům lze v této souvislosti doporučit např. publikaci Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005.
K zpracování statistiky pro účely kroniky se na stránkách kronikářského zpravodaje budeme letos v rubrice PORADNA průběžně vracet.
(využito tiskové zprávy Českého statistického úřadu)